NOC KOSTELŮ 2017



Noc kostelů 2017 v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Farnost Moravská Ostrava.

Historie Ostravy a katedrály

obr

Město bylo založeno r. 1267 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu. První písemnou zmínku o Ostravě (dnešní Moravské Ostravě) nalézáme v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267. Statut města získala Ostrava mezi lety 1267 - 1279. Město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada v blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova. Farním kostelem byl kostel sv. Václava. První písemný doklad o něm máme z r. 1297. První zmínky o farnosti jako takové jsou z roku 1389. Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá tj. rychlá voda). V polovině 19. století zde žilo kolem 2 tisíc obyvatel.

Katedrála Božského Spasitele

Dříve bazilika Božského Spasitele je hlavní kostel ostravsko-opavské diecéze. Nachází se v Moravské Ostravě uprostřed náměstí Msgre. Šrámka a je druhým největším kostelem na Moravě, hned po velehradské bazilice.

obr

Vybudována byla v letech 1883–1888 v novorenesančním slohu podle plánů Gustava Meretty, stavbu řídil ostravský architekt Clemens Hladisch (Klement Hladiš) a vnitřní výzdobu navrhoval Max von Ferstel. Slavnostní vysvěcení provedl olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 16. července 1897. Katedrálním kostelem je od zřízení ostravsko-opavské diecéze, ke kterému došlo 30. května 1996.

Budova katedrály je trojlodní se zakončenou půlkruhovou apsidou. Hlavní loď je 14 metrů široká a 22 metrů vysoká, boční lodě jsou 7 metrů široké a 10 metrů vysoké. Celková délka budovy je 68 metrů. Nad katedrálou se tyčí dvě symetrické čelní věže vysoké 67 metrů. Dovnitř se vejde 4000 lidí, proto je katedrála druhá největší církevní stavba na Moravě (hned po bazilice na Velehradu). Ve výšce bočních lodí se nachází trojdílná římsa, kterou nese dvanáct volně stojících sloupů iónského slohu z pískovce. Klenba hlavní lodi je dělená pilastry v korintském slohu.

Hlavní oltář.

obr

Autorem původního hlavního oltáře byl známý vídeňský architekt Max von Ferstel. Von Ferstel se snažil o harmonii oltáře se zbytkem budovy, navrhl proto novorenesanční architekturu se čtyřmi sloupy. Sloupy, u vrcholu dekorované znaky Rakouska, Moravy, Moravské Ostravy a olomouckého arcibiskupství, nesly polygonální tambur s hlavami evangelistů. Tambur ukončovalo královské jablko, symbol Kristovy vlády nad lidstvem. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o změnách interiéru kostela, které provedl pražský architekt J. Čermák. Původní oltář byl nahrazen novým křídlovým. Ten stál na masivních mramorových nohách. Menza byla zhotovena z jediného kusu mramoru; kvádr kamene musel být dovezen až z Rumunska, protože české lomy nedodávaly kameny takové velikosti. Uprostřed stál svatostánek s baldachýnem zhotovený z měděného pozlaceného plechu pro oltářní kříž. Veřejnosti byl nový interiér poprvé představen na půlnoční mši 24. prosince 1954. V sedmdesátých letech 20. století došlo k obílení zdí, čímž zanikly původní malby. Nad oltářem byl umístěn plastický nápis Kristus vítězí, kraluje, vládne. V osmdesátých letech byl provizorní obětní stůl nahrazen mramorovým. Jeho vysvěcení provedl 23. září 1989 olomoucký arcibiskup František Vaňák. V roce 1999 byl na hlavní oltář umístěn relikviář s ostatky svaté Hedviky Slezské a nový zlacený oltářní kříž sloužící zároveň jako procesní.

Varhany.

V katedrále jsou instalovány dvoje varhany. Malé postavili bratři Riegrové ve třicátých letech 20. století a slouží dodnes. Velké postavil Jan Tuček v letech 1938–1939. Složitá pneumatická traktura byla značně poruchová a přes časté opravy sloužil nástroj vždy jen několik let a poté musel být odstaven. V červnu 1995 se naskytla příležitost koupit velké píšťalové varhany z Německa postavené v roce 1959 německou firmou Fúhrer. Ty měly celkem 42 znějících rejstříků (z toho 10 rejstříků jazykových), tři manuály a zásuvkovou mechanickou trakturu. Z hodnoty varhan 250 000 marek muselo biskupství zaplatit jen desetinu. Krnovský varhanář Václav Smolka z nich v září 1998 sestavil nové varhany. Původní cena projektu byla odhadnuta 1 350 000 Kč, konečná částka činila 2 240 000 Kč. Dalších 560 000 Kč stály ostatní náklady, jako dovoz varhan, úpravy kůru aj.

Historické fotografie

Olomoucký arcibiskup Theodor Kohn posvětil 16.července 1897 chrám Božského Spasitele v Ostravě. Farním kostelem se stal až 1.ledna 1927. V roce 1996, kdy papež Jan Pavel II. ustanovil ostravsko-opavskou diecézi, byl farní kostel Božského Spasitele povýšen na katedrálu. Podívejte se na dobové fotografie dokumentující historickou proměnu chrámu, zobrazující významné osobnosti, které se zasloužily o stavbu chrámu a oslavu církevních svátků. Fotografie zde.



TOPlist Podpora